Chceš mi poslat pohled? Adresa je dole v článku.

Středa jako noční můra

18. října 2013 v 10:11 | Tez |  Den za dnem
Středa byl vážně mizerný den.
Dopoledne jsem měla lyriku, potkala jsem Italku Silvii (spíš ona potkala mě), pak jsem šla s Asukou na oběd do mensy - zásadní chyba.
Potkala jsem svého oblíbeného spolužáka, co neustále nosí čepici (v úterý už mu to snad fakt řeknu), a pak jsem ho potkala znova v budově, kam se nám výjimečně přesunul jeden předmět.


Podezírám ho, že mi nosí smůlu.

Pak bleskový návrat domů a příprava na divadlo - šli jsme na Emilii Galotti do Heidelbergu.
Už odpoledne jsem se obávala, že jsem asi o něco moderního, což se pak potvrdilo.
První rána byla, že z naší erasmácké skupiny jsem byla jediná v šatech, zbytek v kalhotech, většina v džínách.
Když jsme dorazili do divadla a usadili jsme se, tři chlapci se promenádovali s čepicema.
No a pak to začalo. V rytmu "arabské" hudby přišli na scénu všichni herci, chovající se jako ožralí.

Pak zase zmizeli a začal princ - několikrát zařval Emilia, potom se od stropu sesypala hromada papírů. Nastoupil Marinelli, zněl jako Šteindler v Alles Gute.

Scéna číslo dva, Claudia Galotti nastupuje na scénu s fukarem na na listí a zbavuje se listů papíru. Pak jí to vypne Odoardo z elektřiny a začne mluvit turecky/arabsky, tak na posouvací stěny promítají titulky.

Emilia přiběhne z mešity (to aby mohli mluvit tím neidentifikovaným jazykem), a ječí.
Přichází hrabě Appiani (nastávající Emilie) a potom Marinelli (prince je zamilovaný do E. a chce aby mu Marinelli pomohl zbavit se Appianiho). Pohádají se, a Appiani pak na oslavu předvádí břišní tanec.

Marinelli hlásí neúspěch princi, ozvou se výstřely (loupežníci zabili Appianiho), Marinelli má v nové scéně na obličeji opičí masku, předvádí opičí tanec, ukazuje břicho a jako hudební doprovod je rap "Appiani is tot, tot, tot, tot, Appiani ist tot, tot, tot" (Appiani je mrtvý...).

Pak je chvíli nuda a na scéně se objeví hraběnka Orsina (bývalá milenka prince). Ta to rozjede, líbá se s princem a pak i s Marinellim (ten vypadá, jako, že to bylo poprvé v životě), a pak předá starému Galottimu dýku, pardon, pistoli (a na jed se vykašlali).

Starý Galotti se setká s Emilií, vlastně ji vůbec zabít nechce, ale omylem ji zastřelí.

Konec.

Potlesk mi přišel celkem vlažný (nebo to Němci možná tolik neprožívají), největší úspěch měl asi Marinelli.

A abych nevynechala další krásy toho představení:
- v domě Galotti si všichni zouvali boty (a Appiani a Emilia k nim "nenápadně" čuchali)
- Marinelli si stihnul zapálit tři cigarety
- jednou foukl kouř Orsině do obličeje, tak ta na něj na oplátku plivla
- pořád něco promítali: Emilii, Emilii, perský koberec, orel s drahokamem místo těla, přibližující se ruce, orlí pařáty, pavučinu, krev na Emiliiných bílých šatech
- vynechali dost postav a scén (v tomhle případě asi naštěstí)
- v "zahradě" měli lucerny, několik plameňáků a lva


A vztek už ze mě vyprchal, tak už to nevidím tak černě, ale příště si budu dávat vážně pozor, jestli ještě někam půjdu...

Lístek jsem roztrhala a vyhodila.


Tez

PS: tenhle víkend nebude tam záživný, strávím ho celý ve škole
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama