Chceš mi poslat pohled? Adresa je dole v článku.

Krátké prázdniny

6. prosince 2013 v 13:44 | Tez |  Den za dnem
V pondělí jsem teda byla na zkoušce z Reformace. Je to zajímavé, protože v Německu mají "Sitzschein" - to znamená, že ten předmět musíte jenom odsedět (mít docházku), ale nemusíte na zkoušku. Taky sem chodí hodně důchodců, takže vy výsledku nás tu zkoušku psalo asi 10 lidí.
Věděla jsem, jak to bude zhruba vypadat, ale přesto jsem nakonec byla překvapená.


První část obsahovala 10 otázek, které rozhodně nebyly - "kdo byl ten a ten, co bylo to a to", ale spíš "vysvětlete rozdíl mezi tím a tím, hlavní body toho". Každá otázka maximálně za dva body, celkem 20.
Ve druhé části jsme měli na výběr ze tří pramenů (vybrala jsem si Lutherovo vyjádření k selské válce) a měli jsme ten pramen popsat (v zadání bylo: "tak krátké, abychom to popsali a tak dlouhé jak je nezbytné). Takže to bylo cca 6 vět.
Ve třetí části jsme zhruba 10! větami měli vysvětlit, proč se obdob zrhuba 1400-1550 označuje jako obdob reformace. Druhá i třetí část za 15 bodů, minimálně počet na uspění je 25. Tak jsem zvědavá, jak to dopadne.

V úterý jsem měla celý den školu, na středověku se zase celou hodinu ti miláčci bavili, a protože minule byl jen tak mezi řečí zmíněn Přemysl Otakar II., tak jsem se ozvala, protože učitelka (pochopitelně) neuměla vymyslet slovo Přemysliden (Přemyslovci) - proč to těm Němcům udělali, proboha? No takže v úterý mě hledala, kde sedím, abych to vyslovila znovu (málem mi zatleskali).

Po obědě byla fonetika, myslím, že tentokrát to byla asi nejlepší hodina za celý semestr - jak učitel sliboval, donesl cukroví, a protože už stejně neměl co učit, tak nám vyprávěl o svém životě. Takže to není Maďar, ale maďarský Němec (vůbec jsem netušila, že je v Maďarsku nějaká oblast, kde žijí Němci), potom utekl do Rakouska a posléze do Německa, studoval na x univerzitách dokud neskončil v Mannheimu.

V úterý jsem se pak začala věnovat četbě knížky o Darwinovi (přesněji o popularizaci Darwinismu v Německu - samozřejmě opět knížka v angličtině), kterou jsem potřebovala na čtvrteční zkoušku (protože ta učitelka je tak hodná a myslí na všechny).

Ve středu jsem si dokonce dala budík na 6, abych mohla číst, ale v posteli se blbě čte. Tak jsem radši nešla na lyriku, kde bych stejně nedávala pozor a učila se doma. Pak oběd v mense a poslední Propädeutikum für blablabla (pracovní název propedeutika pro zahraniční studenty germanistiky), vlastně poslední výuka v tomhle semestru.
Byl odprezentován poslední referát, a dokonce jsme dostali "mikulášskou nadílku" - pamatujete si, jak jsem byla v Heidelbergu na úžasně moderně zpracované Emilii Galotti? Tak náš učitel se pokusil získat peníze od International office (nebo prostě někoho, kdo má na starosti zahraniční studenty), a dostal je, že prý rádi podporují akce zahraničních studentů. Takže jsem ten děsný zážitek alespoň měla zadarmo :D

Po skončení Propädeutika jsem se vydala s Karen (Američanka) do knihovny. Chtěla taky číst o Darwinovi, takže poté, co jsem objevila jinak knížku věnujcí se Darwinismu v němčině, jsem jí tu svojí půjčila.
Protože knihovny v Mannheimu ve většině přpadů knížky nepůjčují, tak mají úžasné studovny a hromady mst na sezení a otevřeno až do půlnoci!, ale bohužel, před zkouškami moc míst nebylo.
Ale nakonec jsme se usadily ke kulatému stolu, u vedlejšího stolu se bavila nějaká dvojice počítající něco na matematiku (chvílemi to teda spíš vypadalo, že mají rande), vedle toho další parta uřvaných holek, no prostě skvělé studijní prostředí. Taky tam byla zima, a taky se tam nesmí jíst, nesmíte si vzít kabát (ten musíte narvat do skříňky, a když jsme přišly, tak jsme měly štěstí, že jsme vůbec našly volnou skříňku), ani tašku (abyste některou z těch hodnotných knížek náhodou neukradli). Každopádně jsme tam strávily děsivých 5 hodin (a zjistila jsem, že moje tempo při čtení odborných knih jak v angličtině tak v němčině je 10 stran za hodinu, což mě fakt děsí), a potom jsme jely domů. Než nám přijel autobus, tak jsme se ještě stavily do vedlejš knihovny, kde aspoň měli automaty, tak jsme si koupily chipsy (protože proč by chtěl student v 8 večer odcházející z knihovny něco jíst). A když jsem přišla domů, tak jsem zase četla. Do půlnoci jsem četla, do půl jedné jsem si procházela poznámky.

Ve čtvrtek jsem vstávala v 6, sedla jsem si ke stolu a poslední kapitolu a půl (40 stran) jsem četla jenom velmi povrchně. Pak jsem si přepisovala poznámky a v 9 už jsme s Karen seděly ve škole, abychom si trochu opakovaly.
V 10:15 začala zkouška. Abych vás nepřipravila o to nejlepší - měli jsme jednu otázku, na kterou jsme měli odpovědět s pomocí přečtené knihy (na výběr bylo cca 50 knih o politice, hospodářství, umění, vědě...).
Předmět byl o přelomu 19. a 20. století, zhruba roky 1880-1914. No a na každé přednášce bylo nějaké téma týkající se tohoto období (urbanismus, kolonialismus, věda, umění, společnost..), ale bylo by samozřejmě nefér pokládat otázky z přednášek, protože přece ne všichni byli na všech přednáškách, tak jsme se před týdnem dozvěděli, že si máme přečíst knížku, bude jedna otázka a s pomocí té knížky to pak sepíšeme.
No tak jsem pomocí Darwinismu a jeho popularizace v Německu vysvětlovala změny, které v tomhle období nastaly. Ideální zkouška. Popsala jsem 4 strany, ale myslím, že jedna by možná stačila.
Každopádně si teď připadám jako ohromný odborník na Darwinismus a Darwina (v té německé knížce byl i jeho životopis - neměl rád školu ani univerzitu), škoda, že jsem toho nemohla do té práce napsat víc, ale snažila jsem se aspoň trochu držet tématu, tak jsem zvědavá, jak to dopadne.

A jako zaslouženou odměnu jsme si pak s Karen daly Döner, tentokrát i s hranolkami. Druhá část odměny bylo knihkupectví, koupila jsem si Alenku v říši divů (v originále od Reclamu).

Pak jsem dorazila domů, odpočívala a k večeři měla 4 mrkve (naposledy jsem byla nakupovat někdy minulý týden, takže jsem tu už vlastně nic kromě zeleniny a špaget neměla). Orkán se nám myslím vyhnul a po sedmé jsem vyrazila do kina. Poprvé v kině v Mannheimu a rovnou německý film - Fack ju Göhte. Trailer mě až tak nenadchnul, ale nakonec to byla příjemná oddechovka.

Dnes (pátek) sedím doma a třídím papíry, vyřizuju resty (nakoupit už jsem došla dopoledne, když na chvíli vysvitlo slunce) a odpočívám. Zítra možná pojedu na výlet do Wormsu, tak budou zase nějaké fotky.

Pěkný víkend všem, zase se brzo ozvu

T.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama