Chceš mi poslat pohled? Adresa je dole v článku.

Volno končí

10. února 2014 v 17:19 | Tez |  Den za dnem
Jak už je z názvu patrné, volno a flákání s dneškem končí (za normálních okolností by skončilo už včera, ale pondělky mám volné).

Jsem zvědavá, jak ten semestr bude probíhat a jak to přežiju.
V úterý mě čeká "Úvod do starší německé literatury a jazyka" od 8:30, potom přednáška o 20. a 21. století s poetickým anglickým názvem "The World's Most Significant Other". A pak samozřejmě tři hodiny volna a přednáška "Úvod do synchronní jazykovědy" (nebo jak jinak to přeložit) s koncem v pět.


Ve středu začátek až v 10:15, přednáška o digitálních zdrojích v lingvistice (jenom přednáška, jsem na to zvědavá), zase tři hodiny volna a pak první část kurzu o Maxmiliánovi I. a druhá část "Úvodu do starší německé literatury a jazyka", konec ve třičtvrtě na sedm.

Čtvrtek je celkem pohodový, čeká mě akorát druhá část semináře o Maxmiliánovi I. od 12, a poté bude pokračovat tradice Dönerstag (Döner k obědu).

Ovšem nejhorší budou pátky. Od 8:30 "Úvod do synchronní jazykovědy", přestávka mezi desátou a dvanáctou (sbohem teplý oběde v menze), a od 12 do 17 tři přednášky - o Napoleonovi, o pozdním středověku a o vymezování hisotrických pojmů - "Antika, Evropa, Renesance".

Páteční večery a víkendy budou patřit Timovi a jeho kamarádům (je úžasné, že se ti lidi znají od základky a pořád jsou dost často v kontaktu - víceméně každý týden se schází).

To je takový výhled do budoucna, a teď zpátky do minulosti.

Minulý víkend jsem strávila u Tima, ve čtvrtek měl poslední zkoušku, tak jsem pak za ním dojela. Původní plán byl jet do Aquaparku v sobotu, ale naštěstí jsme plán změnili a jeli v pátek (protože sobotní nával bych asi nezvládla).
Dost jsem se divila, že se dají koupit jenom 4-hodinové nebo celodenní vstupenky, ale nakonec jsme měli celodenní a strávili tam cca 5 hodin.
Většinu času jsme byli zalezlí v bazénech nebo vířivkách, párkrát jsem Tima donutila jít do venkovního bazénu (to, jak jsem hrozně divná mu dávkuju postupně) ale nejlepší stejně byly tobogány.
Pár jich tam bylo s obrovskými kruhy, pár normálních a hlavně tam byl "Hurricane Loop":

Video to ukazuje pěkně, jsou tam sice údajně dva loopingy, ale to nejde při jízdě moc poznat. Taky nemůžu potvrdit, že by tam byla ta průhledná část, protože jsem padala se zavřenýma očima (a ječela).
Ale bylo to fakt super, tak jsem šla ještě podruhé.

A není to tak, že bych neměla pud sebezáchovy. Nejdřív to chtěl zkusit Timo, a když jsem viděla, že on, i ti, co jeli před ním, to přežili (a nemají kvůli tomu pádu polámané nohy), musela jsem taky (protože má hrdost by to jinak neunesla).

Sobota se nesla v duchu Game of Thrones a potom jsem byla poprvé "pařit" v Mannheimu, konkrétně v prťavém podniku (s moc hlasitou hudbou) "Moustache". Jméno opravdu sedí, moustache jsou všude, akorát obsluha je nemá (to musí ještě doladit).

V neděli mě pak čekalo několik šoků kvůli novým spolubydlícím (2 Dánky a 2? Turkyně). Zmizely mi věci ze sprchy (které nikdo neviděl), zmizel nám hadr z kuchyně na utírání nádoby (super, že si každá přivezla svůj a můj vyhodily), ze záchodu se nám stal suchý záchod. Místo dvou Turkyň tu byly 4 (jeden den dokonce 5) a stále si nejsem jistá, jestli ty přebývající vypadly, nebo tu ještě jsou. Dneska tu byla pro změnu navíc jedna Dánka.

Týden jsem pak strávila převážně koukáním na Game of Thrones (ano, jsem divná) a dokonce jsem byla DVAKRÁT!!!!!! v knihovně (v součtu sice asi jenom 5 hodin, ale stejně DVAKRÁT! v jednom týdnu). Zase tam byla zima, ale naštěstí už se o dost snížil počet lidí (tohle velmi přesně popisuje moje pocity). V úterý jsem měla morální podporu v podobě Terky, která musela do školy, tak jsem jela s ní (a i když jsem táhla nabíječku k notebooku, tak z nějakého záhadného důvodu nechtěla fungovat) a ve čtvrtek jsem se nejdřív posilnila Dönerem s hranolkami (letos první) s Asukou (Asuku jsem nejedla, to je má japonská kamarádka).

V pátek jsem pak vyrazila za Timem a družili jsme se s dalšími lidmi při zpívání karaoke (odolala jsem a nikdo mi mikrofon do ruky nevnutil). V sobotu jsme se dívali na Misfits (na ty se naštěstí potřetí dívat nemusím) a večer jsme vyrazili k Markusovi a Ivance, kde jsme si vydupaly, že zůstaneme u nich a uděláme Flammkuchen (místo sushi v Mannheimu - možná to byla chyba).
Takže následoval nákup (v Rewe měli Plzeň :)), a pak příprava Flammkuchen. Všechno šlo (relativně) hladce, a brzy jsme šoupli Flammkuchen do trouby (měl být za cca půlhodiny hotový).
Mezitím začal Orphan, tak jsme se dívali.
Po půlhodině bylo těsto stále nedopečené, tak jsme museli čekat dál. Vlastně ani nevím, jak k tomu došlo, že Flammkuchen zůstal v troubě až do konce filmu (vlastně vím, chlapci chtěli být hrozně iniciativní, tak mé kuchyňské já si dalo nohy na stůl, a jelikož nemělo hlad, neřešilo to).

V neděli jsem dorazila odpoledne domů a večer přišla Asuka. Uvařily jsme a koukly se na film.


Dnešek jsem věnovala flákání, dopisování deníku, chatováním se sestrou v Malajsii a čtením. A stále jsem na vážkách, jestli mám jít na dnešní (již druhý v tomhle semestru) Stammtisch. Uvidíme.

Pěkný týden (a neblbněte moc kvůli Valentýnu)

T.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama