Chceš mi poslat pohled? Adresa je dole v článku.

Další týden s prasetem

7. prosince 2015 v 21:41 | Tez |  Den za dnem
Tak jsem se v rámci prokrastinace rozhodla, že vám krátce napíšu. S překvapením jsem zjistila, že to nakonec není tak hrozně dávno, co jsem se naposledy ozvala.

Minulý týden skočila referátová etapa a opět pokračuju s "pouhým" čtením. Minulý týden jsem měla ve čtvrtek referát na gender ve výuce dějepisu a dějepisnou kulturu. Obojí ohromně zajímavé. Ale náročné. S genderem jsem strávila tři odpoledne v knihovně (a navztekala se kvůli kopírovací kartě).

Ale nakonec jsem 300 stran (ok, nečetla jsem to celé) smrskla do 15 minut. Na dějepisnou kulturu jsem měla "jenom" krátký článek (10 stran). Ale musela jsem ho nejdřív třikrát přečíst, než jsem si to celé dala dohromady. No a to bylo dalších 15 minut. Celkově jsem ale byla spokojená, všichni dávali pozor (nebo se tak alespoň tvářili) a měli plno dotazů, které jsem samozřejmě byla schopna zodpovědět.
Týden předtím jsem měla referát v úterý na Literaturdidaktik o znacích lyriky a týden předtím v pondělí (to byl 9. listopad) o Cornelii, matce Grachů.

Tudíž jsem z toho minulého týdne moc neměla. Pondělí škola a knihovna, úterý škola a knihovna, středa škola a knihovna (a městský úřad - je to stejný odkaz jako u kopírovací karty) a zase škola (poslední přednáška v rámci fascinace technikou) a pak menší krizička u Tima (což se zlepšilo po konzumaci tataráku - Mett, který se jí ve středu (Mittwoch) - slovní hříčka Mettwoch). No a ve čtvrtek ráno poprvé seminář o Médee, kde jsem neřekla ani slovo. Potom příprava referátu, příprava referátu, referát (seminář do 8) a v 10 usínám. V pátek se nemůžu probrat, protože je hnusné počasí, ale nakonec přece jenom vyrážím do města za bojovými úkoly. Nejdřív nákup (maso a mléko a zelenina a tak). Potom bačkory pro Tima. Ty najdu, ale na kase mi řeknou, že kartou se dá platit až od deseti eur (hotovost nemám a bačkory stojí 5 euro). Takže nakonec zamítám variantu A) že dojdu do Postbank, vyberu peníze a vrátím se, a přecházím k variantě B) bloumám obchodem a hledám něco dalšího, abych dala dohromady 10 euro. Je to na dlouho, ale nakonec najdu "kelímek" na sušení příborů, překapávač kávy (pro Tima) a dva kalíšky na vajíčka. A nakonec teda platím 11 euro.
Poslední bojový úkol pak je nákup masek, jelikož jsme pozvaní na party. Nejprve to vypadá, že budou jenom škrabošky, ale nakonec objevuji bezvadnou xxl masku klauna. Jsem jí nadšená, ale těma ostatníma (upír, stará paní, čert) tolik ne. Takže mám smůlu, Timo bude mít klauna, já škrabošku. (A možná taky ne).

(A už vám sem asi nikdy žádný obrázky nenahraju, protože jsem teď nahráváním tohohle obrázku strávila minimálně deset minut, protože každý obrázek má potřebu ukládat se naležato).


No a po návratu ze školy jsem se rozhodla, že konečně zpracuju celer, který jsem měla už týden v lednici. Oloupání bylo lehké, ale strouhala jsem ho najemno přes hodinu. Potom jsem z části vyrobila pomazánku (díky za tip maminko, byla skvělá) a ze zbytku měly být karbanátky. Na to jsem ale potřebovala prostor, pracovní plochu. Takovou v kuchyni sice máme, desku vedle sporáku, akorát, že ji můj spolubydlící využívá jako odkládací plochu na sušení nádobí. Protože normální sušící plocha vedle dřezu prostě není dost dobrá. Tak na tu desku hodí utěrku a na tom se pak nádobí suší, dokud ho znovu nepotřebuje. No a v tom byl v tomto přápadě kámen úrazu. Na utěrce se zrovna sušila akorát trojnožka (asi na pizzu, nevím), a ta musela pryč, protože tam prostě nebylo místo. A pod trojnožkou na mě vybaflo překvápko.
Schválně, jestli to uhádnete....



je to takové nehezké....





nezdravé......




zelené...



velké.....





Plíseň!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! (kdo by mi to nechtěl věřit, mám fotodůkazy).

No, dobrou chuť, dovařila jsem a nechala utěrku být, jestli se jako spolubydlící pochlapí a něco s ní provede. Provedl. Přehodil ji přes dvířka od pračky. A kdybych ji v sobotu nevyhodila, protože jsem musela prát, tak by tam ležela stále.

Takže v mé mysli vzniká nová teorie ohledně lidí, kteří nejí vepřové (což můj spolubydlící nedělá, přesný důvod si můžu pouze domýšlet). V mysli těchto lidí jsou asi prasata jakýmsi ideálem, kterého je hodno dosáhnout, ztotožňují se s nimi. Tudíž prase jíst nebudou, to by byl kanibalismus, ale budou se jako prasata chovat (ačkoli jsou prý prasata čistotná, takže to o jejich nečistotnosti je sprostá pomluva).
Ale abych neurážela prasata, můj spolubydlící je prostě spíš jenom dětinský pokrytec. Ale o tom zase někdy příště.


Co se týče zbytku víkendu, na party jsme se zdrželi do 4, takže ze soboty toho moc nezbylo. A kupodivu ani z neděle. No a pak už bylo zase pondělí. Ráno seminář k Grachům, potom pochůzky, a pak čtení všeho možného doma.

Zítra didaktiky a stereotypy a ve středu mám dopoledne první hodinu "Prevence hlasu" - nevím, jak to přeložit, prostě seminář o tom, jak zacházet jako pedagog s hlasem, tak jsem na to zvědavá, dám pak vědět.

Na závěr ještě fotka stromečku v městské bráně (naležato, protože prostě proto).



Mějte se krásně,

brzy se ozvu.

T.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama