Chceš mi poslat pohled? Adresa je dole v článku.

Au!

10. ledna 2016 v 16:46 |  Den za dnem
Snažím se plnit své předsevzetí, takže píšu. Teprve ve středu začala výuka, takže jsem měla klid o trochu dýl. Středa, čtvrtek i pátek proběhly v klidu, nechala jsem Timovi volno, tak jsme se viděli až v pátek večer.
Zvláštní věci se ale děly. Ve čtvrtek večer, po cestě ze školy jsou na Bushof viděla asi 6 policejních dodávek a hromady policistů postávajících u "Tipico", což je sázková kancelář. Ale aby to bylo ještě divnější, když jsem dorazila na Hansemannplatz, bylo tam nejen policejní auto, ale zrovna přijížděla i záchranka, která někoho nabrala do vozu a ošetřovala.
Přitom jsem taky zaregistrovala, že ve "čekárnách" chybí skla. Tahle záhada se vyřešil v pátek po cestě ze školy. Se spolužačkou jsme tímto tématem strávily celou cestu a pak se rozhodly googlit. Ukázalo se, že město Cáchy uzavřelo v roce 1986 smlouvu s JCDecaux, kteří pak postavili tyhle "čekárny" na zastávkách a infopanely a tak podobně. No ale Cáchy z reklamy neměly ani euro, tak se rozhodly, že se jim to nelíbí a smlouvu vypoví (posléze se ukázalo, že ta zpráva je z dubna 2013).
Takže v rámci férové soutěže (protože se teda očividně nedohodli) nejdříve JCDecaux všechny jejich věci zlikviduje (postavili přes 400 "čekáren"), a potom se může vypsat další soutěž a výherce si tam pak postaví něco svého.
Dobře, teď jsem se dívala na lokální zprávy - vítěz už teda prý je, ale nejdřív musí JCDecaux všechny věci zlikvidovat a pak až bude nový provozovatel stavět - předpokládá se, že to bude trvat až do konce března, než bude všechno hotové.
Takže předpokládám, že až budou "čekárny" v takovém stavu, že neochrání před vůbec ničím, začne sněžit. Ale možná taky budu mít prostě smůlu, protože v Cáchách prý nesněží.

V pátek večer jsme pak koukali na Enderovu hru, kterou jsme ve středu a ve čtvrtek přelouskala a Timo se urazil, když jsem vyjádřila svůj názor na návštěvu takového filmu (prostě knižní předělávky) v kině. Takže jsem film přetrpěla a pak jsme se hádali, jestli mu dám jenom 2 nebo 3 hvězdy.

Sobota pak byla v duchu švábské kuchyně - několik Timových spolužáků odtamtud pochází a tak se rozhodli uvařit. Nejprve jsme dostali maultaschen - velké plněné těstoviny, které se jí s vývarem, potom byly spätzle s čočkou a zeleninou, párkem a uzeným. Přílohou pak byl bramborový salát, ale ne takový, jaký znám na vánoce, tohle byly v podstatě brambory přelité hromadou octa.
Ale i tak to bylo moc dobré, a bylo toho opravdu hodně. I z toho důvodu se děsím toho, že snad někdy přijde řada na mě.
Odtamtud jsem se pak vydala domů, vyzvednout si pár věcí a také mi dorazil dopis ohledně poplatku za veřejnoprávní rádio a televizi. Platí se 52,50 euro za čtvrtroku a jelikož nepobírám od státu žádé příspěvky, nemám se tomu jak vyhnout. Jediná další možnost je být hluchoslepý, pak je vám tento poplatek velkoryse odpuštěn. Honosí se totiž heslem "od všech - pro všechny". Nezáleží totiž na tom, zda těchto služeb využíváte, důležité je, že tu možnost máte. Ani nemusíte mít televizi nebo rádio, stačí mít počítač nebo smartphone a pak už tu možnost máte, takže musíte platit. Takže až dorazím domů, si to ještě jednou přečtu a znovu prohledám jejich webové stránky.

Neděle je pak ve znamení práce. Práce na seminárkách, komentářích, četba a taky práce v domácnosti. Timo uklidil, takže na mně bylo vaření. Vyrobila jsem něco jako francouzské brambory (tedy plátky brambor a mezivrstvy) a hodila to do trouby. V rámci své šikovnosti jsem se pak při vytahování (abych na to nalila vajíčko) spálila o "spirálu"/"trubku", která je na stropě té trouby. A to velmi kvalitně, na obou rukách u kloubů u palce a na levé i na palci. V první chvíli jsem to nepochopila, tak jsem jedno místo rozškrábala, jelikož mi ta kůže stihla lehce zhnědnout. (Asi jsem dost nechutná, že to tak detailně popisuju, tak sorry. Ale aspoň je jasné, proč se článek jmenuje tak, jak se jmenuje).
Ale jídlo bylo dobré. A ruce už mě ani nebolí, nějak se to přesunulo do hlavy. -Nebo mě hlava zase bolí kvůli prorůstajícím moudrákům. Na to jsem si vzpomněla ve čtvrtek, když jsem během cesty do školy zjistila, že pravý horní zub už se prorval dásní. Takže zbývá už jenom pravý dolní, snad to (při tom tempu moudření v Německu) půjde rychle.

To je pro dnešek tak vše, chystám se ještě pokračovat s četbou knížek (v tomhle týdnu jich asi 5 musím vrátit) a zítra hodlám slavit zisk diplomu, snad se nic nepokazí.

Mějte se pěkně, zase se ozvu.

T.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama