Chceš mi poslat pohled? Adresa je dole v článku.

Předposlední týden semestru

7. února 2016 v 12:19
V pondělí jsem měla poslední hodinu Gracchů, protože příští pondělí je Rosenmontag a tak není škola. Byla jsem spokojená, protože jsem se celkem účastnila a na závěr jsem si popovídala ještě s jednou spolužačkou. Doma jsem se učila.

Večer pak přišel Timo, tak jsem dělala lasagně. Bohužel jsem se rozhodla dělat i bešamel, a jelikož se mi začínal připalovat, chtěla jsem to zachránit moukou. Trochu mi to vypadlo z ruky, takže jsem vysypala té mouky určitě sto gramů, ne li víc. Zalila jsem to teda tak půl litrem mléka a kdybych místo bešamelu dělala bramborovou (nebo jinou) kaši, stačilo by to bohatě na dvě porce. Ale co, chutnalo to dobře, okurky taky ještě mám, takže všechno dobrý.

V úterý jsem měla ranní Sprachdidaktik, kde jsme poslouchali jeden referát za druhým o slovnících (na mě je řada příští týden). Potom jsem koukala na "Případy 1. oddělení" a pak jsem šokovan zjistila, že mi někdo volal!!!! V mense jsem se naobědvala, byla thajská tom ka gai, ale spíš to bylo hodně selené s hromadou žampionů a trochou kuřete. Ale bylo to chutné a teplé jídlo, což se v tom deštivém počasí hodí. Před didaktikou literatury se mi podařilo vygooglit, že mi volal někdo ze "Kulturverein Aachen Prag" (KVAP), neboli kulturní spolek Praha Cáchy, a tak jsem na jednu stranu byla ulehčena, že mi nevolá nikdo třeba ze školy, že je nějaký problém, ale na druhou stranu jsem se děsila, proč mi probůh volají, co je za problém tam? Poté, co jsem došla domů jsem tam teda zkoušela volat, ale bylo obsazeno. Tak jsem si říkala, no co, pokud je to důležité, tak zavolají znovu a já to zase nevezmu.
Nakonec mi to ale nedalo, a zavolala jsem tam znovu. Vzal to pan Blažek, začali jsme německy a přešli plynule do češtiny. Pak to předal manželce, paní Blažkové, povídaly jsme si, jak jsem se tu vzala a tak, jak jsem o nich slyšela, ale v podstatě po mně chtěla jenom e-mail, aby mi mohla poslat pozvánku na akci. Uuuuf.

Ve středu mám opět seminář k hlasu, je to celkem pohoda, a potom poslední hodina semináře o Fachkomunikaci. Poslední hodina měla být až příští týden, ale panu profesorovi už se nechtělo, tak jsme skončili o týden dřív. Pak jsem zase doma, činná.

Ve čtvrtek mám akorát seminář k Médeie, potom jdu domů, narozdíl od mnohých, kteří jedou do Kolína, nebo někam jinam slavit karneval. Zase se dál učím, snažím se zpracovat slovník, o kterém mám mít v úterý referát - vybrala jsem si DaF (Deutsch als Fremdsprache - němčina jako cizí jazyk) výkladový slovník. První pokus byl DUDEN, už jsem si představovala, jak ho budu vychvalovat, o kolik jsou ty definice lehčí, než v případě Universal Dudenu (který je pro Němce), ale ne. Je to prakticky Universal wörterbuch, akorát s nálepkou DaF - velké zklamání. Takže jsem si půjčila DaF slovník od Langenscheidtu, ten je naštěstí výrazně lepší (a to je ta moje verze 15 let stará). Takže to snad nějak půjde. Ale stejně si nemyslím, že by nějaký DaF student sáhnul po výkladovém slovníku a ne po dvojjazyčném.
Timo se pak kolem 7 hlásí, že už je doma z karnevalové party (byl mnich, ale ani se neoholil, lenoch).

Pátek byl moc krásný. Vyhodnotila jsem, že na seminář nepůjdu, tak jsem se snažila být činná. No a pak jsem šla na záchod a čekala na mě u umyvadla cedulka, že mám pořádně utahovat levý kohoutek, jelikož kape. Tak mě to naštvalo, lísteček jsem zahodila a říkala si, to tak. A pak se mi to uleželo v hlavě a vyrazila jsem. Zabušila (klepání to asi fakt nebylo) jsem na dveře a říkám, že mi to teda přišlo dost divný, aby mi psal lístečky a jestli by se to teda nemělo radši opravit, na což on se mě zeptal, co tím jako myslím, a že teda by se muselo zavolat pronajímatelce, která to zařizuje (což mi přijde divný). Pak jsme po sobě řvali, vrcholy byly:
- nechci se s tebou bavit, protože vždycky když ti něco řeknu, tak se blbě tváříš (on)
- to bude asi tím, že se mnou mluvíš jenom, když chceš něco kritizovat (já)
- to není vůbec pravda (on)
- to teda je (já)
- a co jako (on)
- no třeba to s tím světlem (já)
- aleto s tím světlem jsem ti řekl jenom jednou, a přitom jsi ho nezhasla třikrát, já přišel z práce a bylo rozsvíceno 3x, ale já ti to řekl jenom jednou, mám to příště vyfotit jako důkaz (on)
...
- no tak co kdybys třeba potom, co jdeš na záchod dal to prkýnko zase dolů (já)
- a proč bych to měl jako dělat? to není můj problém, že ty ho potřebuješ dole, proč si ho tam nedáš sama (on)
...
- no a co kdybys umýval nádobí hned, ne po třech dnech a pak ho další tři dny sušil na utěrce (já - to, že zplesniví jsem nezmiňovala).
- jo, chceš abych myl nádobí hned, ok (on - lhář, použitý talíř se tam válí aspoň od pátku, jestli ne dýl).

No, pak se to nějak uklidnilo, chvíli jsme se bavili o jeho hrozném vedoucím diplomky. Jako člověk je asi snesitelný, ale jako spolubydlící je to hroznej zmetek.
Ale trochu mi to pomohlo, nevyřvala jsem sice ani zdaleka všechno, co bych chtěla (hrozně se ho dotklo, že přesouvám jeho pomeranče a bagety z gauče, kam je hodí, do skříně - kam dle mého názoru patří - a o tom přece taky nic neříkal a nechal to být).

Jo a už to vím, je původem z Tunisu. Ale multikulti je super, dokud jsem žila v naší rasistické České republice, žádné problémy s menšinama jsem neměla. To až teď, co mám ty menšiny na dosah ruky, s nimi mám problém (to jenom k tomu, jak erasmus a podobné slouží k podpoře multikulti).

No, prostě nic nového, akorát jsem hnusná zlá potvora, co hýbe s jídlem a je agresivní, nic co bychom dávno nevěděli. No a ještě k tomu si dovolím navrhnout, že by se kapající kohoutek možná mohl opravit.

Takže abych všem dokázala, jaký jsem správný rasista, až si budu hledat nového spolubydlícího, vezmu si hezkou, mladou, slušně vychovanou, německou dívku. Pomalu už přemýšlím nad tím, pomocí jakých návodných otázek tyto kvality zjistím. Obávám se, že otázky jako "Jsi prase?" nebo "Máš základní hygienické návyky?" se asi nesetkají s pochopením.

Po tomto zážitku jsem každopádně byla ráda, že jdu k Timovi, takže jsem se sebrala a vyrazila. Zastavila jsem se ještě v obchodě na nákup (který jsem k němu málem nedonesla), protože jsme se rozhodli, že si uděláme pizzu. Po jídle jsme se chtěli dívat na Truman show, ale byl blbý signál, takže jsme se dál učili. Já v posteli, kde jsem to velmi brzo zalomila, Timo mě prý vyfotil, ale fotky jsem zatím neviděla (třeba příští týden).

Truman show se nám povedlo shlédnout v sobotu odpoledne. Ráno jsem došla pro housky, a dokonce jsem i vařila oběd, což je u Tima v bytě celkem nezvyk. Po filmu mě vyhnal, protože má příští týden dvě zkoušky, tak se snaží pilně učit, jak sám říkal, je to naposled, co se musí učit kvůli zkouškám. Já dorazila domů a spíše odpočívala.

A co se dneška (neděle) týče, nabíjím foťák na zítřejší karnevalový průvod (kde se prý rozhazuje hromada sladkostí), jdu dodělat referát (ten na úterý - 6. v tomhle semestru), budu se dál učit na didaktiku literatury - tu mám už 16. a stále pracuju na seminárce ke Cornelii.

A pokud se divíte, jakto, že ten článek zveřejňuji tak brzo (tradiční byly nedělní večery), je to proto, že už nemusím číst žádný blbý článek na Fachkomunikaci a vymýšlet si pitomé komentáře!!! :D

Tak se mějte pěkně, ozvu se možná někdy během týdne.

T.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama