Chceš mi poslat pohled? Adresa je dole v článku.

Tydýt vrací úder

29. května 2016 v 11:27 | Tez |  Den za dnem
Po víkendu stráveném u Tima mě čekala první rána. Poté, co jsem se vrátila domů, jsem zjistila, že zmizela pračka. Zbyl po ní jenom špinavý flek na zemi. Tydýt si opravdu dal záležet, protože očividně našel kupce a pračka byla odstraněná mezi čtvrtečním večerem a pondělním ránem.

No, takže asi jednou dvakrát budu muset jít do waschsalonu, což mám jistě blíž, než tahat prádlo k Timovi. A jelikož měla přijít domácí a Ben, abychom podepsali smlouvu, rozhodla jsem se opět celý byt uklidit. Drhla jsem koupelnu, drhla jsem podlahu, přitom mě tydýt samozřejmě viděl, ale nenamáhal se jakkoli to komentovat, či snad nabídnout pomoc. Taky nepadlo ani slovo ohledně zmizelé pračky.

Kolem třetí teda dorazil Ben a bytná. Podepsali jsme smlouvu a ještě proběhla prohlídka bytu. V mém pokoji bytná zkontrolovala akorát zrcadlo na dveřích a hotovo. Potom kuchyň a pak se přesunula do pokoje tydýta. Jeho postel je přímo proti dveřím a tak hned při příchodu vidíte mastný flek za postelí, který tam prý byl, už když ten pokoj přebíral. Další, co vás zarazí je to, že jedna stěna je napůl vymalovaná hnědou a pak je najednou zbytek bílý, jako že se tomu člověku už asi dál nechtělo. Logicky se teda bytná ptala, proč s tím za těch pět let nic neudělal. Na co přišla odpověď, že to tak převzal a že neměl čas. Bytná se přesunula k oknu a opět se projevila tydýtova pravá identita. Poté, co domácí zjistila, že se okno málem nedá otevřít, se ho zeptala, jak teda to okno otevíral (což si myslím, že za těch dlouhých 5 let neudělal) a proč jí nedal vědět, aby se to mohlo dát opravit. Takže zase stejná písnička, že byl zaneprázdněn, neměl čas a takhle to převzal a pomalu na ni řval, co si to dovoluje, chtít mít byt, který pronajímá, v pořádku. Bytná je ale rozumnější než já, tak se s ním nehádala, protože ví, že to nemá smysl. Podívala se ještě do koupelny a bylo. Nebyla ale spokojená se stavem okna u tydýta, který neměl žádné nářadí, tak se rozhodla, že půjde domů, vezme šroubovák a olej a vrátí se, aby šrouby dotáhla a naolejovala. Pak jsme se ještě rychle podívali do sklepa a bytná se vydala domů.

Těch zhruba 20 minut, co byla bytná pryč, naplnil tydýt jejím pomlouváním a potom kecama o studiu, nevím přesně, neměla jsem nervy na to, být s ním ve stejné místnosti a tak jsem se schovala do svého pokoje.

Potom se bytná vrátila a strávila celkem dlouho u tydýta v pokoji, zase se kvůli něčemu hádali. Já před Benem nadhodila téma pračka, on vědět jen tolik, že patřila tydýtovi, víc mu řečeno nebylo. Tak jsem mu vysvětlila celou situaci a na něj to udělalo velký dojem. Nakonec se bytná i Ben odebrali domů. Já jsem si četla o Fredym Hirschovi a brzy jsem to zabalila.
V úterý jsem měla zase dvě přednášky, četla jsem si o Fredym. K obědu jsem měla v kafeterii wrap a kolem 4 jsem byla doma. Pak jsem se flákala. A hrozně rychle mi utekl zbytek dne. Taky mi psal Ben, že poté, co jsem mu představila tydýtovu temnou stránku, nemá chuť od něj kupovat nábytek, který stejně kupovat nechtěl.

Ve středu jsem měla ráno Blended Learning. Potom jsem si domluvila konzultaci s jedním profesorem, u kterého musím psát seminárku, termín mám až 8. 6. (má hodinu konzultací týdně). Byla jsem ve škole a četla jsme si dál o Fredym, k obědu jsem měla Cordon Bleu v bistru, sešla jsem se zase s Laurou a po obědě jsem ještě měla "zákusek". Před hlavní budovou se představovaly různé studentské iniciativy a mimo jiné existuje iniciativa "Vielfalt" (různorodost), která se věnuje různým tématům od homosexuality, přes (non)binární vnímání pohlaví a ž po náboženství. A jako "reklamu" postavili velrybu. Mohli jste vlézt velrybě do tlamy, nechat si zavázat oči, nechat se dovést ke stolu a poslepu ochutnávat. Já jsem se zúčastnila, Laura nechtěla. Na závěr jsem pak dostala jejich letáček, akcemi týkajícími se (ne)pohlaví jsem pohrdla, ale nabízí možnost prohlídky synagogy a mešity. Takže tam se asi vydám. Od velryby jsem se vydala na nákup do Netta. Chtěla jsem upéct bábovku, tudíž jsem potřebovala ingredience. Doma jsem se pak rovnou dala do práce a byla to opravdu práce, protože tydýt zabavil i mixér i tyčový mixér i všechny pánve. Mám vážné pochyby, že by cokoli z toho patřilo jemu, protože jsem ho vždycky viděla vařit akorát v hrnci - buď suché brambory, nebo nudle s omáčkou. Takže jsem míchala všechno ručně. Naštěstí jsem našla míchačku na sníh, ten se celkem dobře povedl a těsto přece jenom získalo jakž takž tekutou formu. Bábovku jsem dala péct a potom jsem s tydýtem musela jít do sklepa. Tam jsme vyfotili stav spotřebované elektřiny, aby to mohl poslat dodavatelům a počítalo se to pak na mě a ne na něj.
Večer pak přišel Timo a nezapomněl přinést čokoládovou glazuru na bábovku. Mimo jiné jsme pak hráli šachy, bylo to ohromně napínavé, ale skončilo to bohužel jeho výhrou. Zklikvidoval mě s věží a dvěma střelci ve chvíli, kdy jsem chtěla utahat jeho krále dámou a koněm a střelcem (ve své všímavosti si totiž nechal pro nic za nic sebrat dámu).
Ve čtvrtek ráno byl tydýt pryč (proto jsem taky ve středu pekla na oslavu bábovku, víno jsem zapomněla koupit). Ale nebyl pryč jenom on, pryč byly i jeho klíče, které tam měl pro Bena nechat. Prohledala jsem celý byt, jeho pokoj, koukali jsme před vchod, nikde nic. Tak jsem psala Benovi, ať mu napíše. V této souvislosti mě vytočil i Ben, který ve středu tvrdil, že dorazí v poledne, v 11, když jsem mu volala, tvrdil, že dorazí mezi 3-4, tudíž jsem se vydala nalehko k Timovi, aby se mi za dvě hodiny ozval, že teda nepřijde, takže jsem ale tak jako tak musela domů, abych si vyzvedla všechny věci, do toho se mnou handloval, že chce přijít v pátek, kdy já jsem doma nechtěla být. Zároveň jsem zjistila, že nám netěsní v kuchyni odtok. Nejspíš byla ta pračka odstraněna tak nešikovně.
Takže večer jsem napsala mail bytné a obeznámila ji se současnou situací i s tím, co předcházelo. Taky jsem psala pár mailů kvůli škole a tak.
V pátek ráno jsem posnídala bábovku a vyrazila jsem do školy na znakovou řeč. V průběhu cesty jsem si všimla nepřijatého hovoru od bytné a volala jsem jí. Vedly jsme dlouhý rozhovor, mimo jiné jsme se domluvily, že odpoledne přijde i s manželem a ten se podívá na ten odtok. Takže jsem tak jako tak musela odpoledne domů.

Na semináři jsme se věnovali studiu a počítání. Takže kromě toho, že vím, jak říct: odkud jsem, kde bydlím, jak se jmenuju a jestli slyším, jsem schopná taky "říct", že studuju peďák a konkrétně němčinu a dějepis. Výborná taky byla část s adjektivy zajímavý a nudný - stupňování se vyjadřuje pomocí mimiky, tak si to určitě umíte představit.
Po semináři jsem se vydala zpátky k Timovi, rychle jsem se naobědvala a šla jsem za babičkou. Byly jsme zase v parku a pak jsme seděly na balkóně a vnutila mi kafé. Ale potěšilo mě, že si pamatovala alespoň zhruba, že už jsem před ní zmiňovala tydýta. Když jsem u ní byla, přišla mi totiž smska od bytné, které se ozval tydýt, že tydýt je nájemník do konce měsíce a chce si příští týden ještě vyzvednout své osobní věci (asi nábytek) a pak klíče na konci měsíce dodá. Vrátila jsem se od babi k Timovi a četla jsem maily, psal mi mimo jiné manžel bytné, jehož předci dříve žili na Slovensku (dříve je prý kolem 300 let) a pozval mě na kulturní akci. Jelikož Slovensko v červenci přebírá předsednictví EU, děje se plno doprovodných akcí a jedna z nich je výstava v Cáchách. Na výstavě je Bratislava prezentována jako korunovační město v rámci Uher. Říkala jsem si proč ne.
Na čtvrtou jsem byla v bytě, dorazila bytná s manželem, koukli se na odtok, popovídali jsme si, dozvěděla jsem se, že mail od tydýta začínal vyjádřením "odkud má bytná ty špatné informace" a že mě přece o té situaci informoval. Potom jsme ještě vyklidili sklep a zamkli ho, protože se bytná obávala, že by ho tydýt mohl chtít zaplnit třeba tím nábytkem nebo jiným bordelem.
Já jsem pak zůstala v bytě, vyhrabala jsem ve skříni slušné oblečení, dala si jablko a vyrazila jsem. Kolem půl sedmé jsme byli na místě (tj. já a manžel bytné, Timo pohrdnul). On se bavil pomalu s každým, je žurnalista, tak všechny zná, od sedmé byla nejdřív asi půl hodina proslovů. Nejdřív promluvil starosta (se kterým jsem si pak i potřásla rukou), pak slovenský velvyslanec, pak profesor, co s výstavou pomáhal a pak kurátorky z bratislavského muzea a galerie. Škodolibě mě potěšilo, že jsem měla oproti těm třem Slovákům mnohem lepší výslovnost.
Na fotce je slovenský velvyslanec a určitě si myslíte, že tam nikdo nebyl, ale to je jenom proto, že jsem stála na blbém místě. Většina lidí totiž stála buď nalevo, nebo napravo ode mě a do záběru jsem je vtěsnat nemohla. Ale klidně jich tam mohla být stovka.
Po proslovech jsme se mohli podívat na výstavu. Moc jsem si to neprohlížela, protože bylo jednak moc plno a jednak jsem spíš konverzovala. Kolem půl deváté jsem se pak vydala domů. Po cestě jsem volala Timovi (který mi poslal smsku, která nikdy nedorazila), který byl celý den doma a chtěl někam do města. Potkali jsme se na půl cesty a šli jsme na výborné sushi a trochu jsme se prošli v dešti (a já jela dvakrát na černo v autobuse, protože jsem nechala peněženku u Tima). Doma jsme pak koukali na Kapitána Ameriku: Občanská válka, bylo to hrozné utrpení.
V sobotu jsme si trochu pospali a pak se Timo vydal na nákup a k holiči. Ohromně mu to sluší a navíc pak udělal burgery. Většinu dne jsem strávila čtením zpráv a koukáním na dokumenty, k večeru jsem se pak věnovala Fredymu Hirschovi. Musím pohnout s tou hromadou knížek, které jsem si půjčila a přečíst je. Večer jsme se pak ještě dívali na Krotitele duchů, které já ještě nikdy neviděla a Timo už kdysi dávno.
Dneska je na programu Sprachkritik (kritika jazyka) a pravděpodobně kontrola Timovy zprávy, kterou musel ještě upravovat, takže já budu muset zkontrolovat čárky a tak. K obědu si dáme pizzu a pak se uvidí, počasí je na poměry Cách normální - zataženo.
Hezký zbytek neděle, ozvu se zase příští týden (to už bude tydýt doopravdy pryč z mého života).
T.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama