Chceš mi poslat pohled? Adresa je dole v článku.

Autobusy!

2. června 2016 v 18:08 | Tez |  To by se v Německu nestalo
Rozhodla jsem se tady na blogu založit novou rubriku, do které budu přispívat spíš nepravidelně. Doma jsem v mnohých diskuzích naživo i na internetu slyšela, že některé věci by se v Německu nikdy nestaly.

Tak chci drobně přispět svým dílem k osvětě proti stereotypům a polopravdám. Účelem není Německo nějak pošpinit nebo urážet, prostě jenom ukázat, že ne vždy je tráva za plotem zelenější. A hlavně dát trochu prostoru některým svým frustracím.

Tahle rubrika bude o:
- stereotypech, které (podle mě) neplatí
- "vadách" německého národa
- a především o věcech, které by se v Česku nikdy nestaly.

Samozřejmě netvrdím, že mám univerzální pravdu (i když bych moc chtěla), prostě chci nabídnou na základě svých zkušeností alternativu ke stereotypům a hloupým řečem.

A začnu trochou pragocentrismu.
Kdo někdy jel pražským metrem ví, že před zavřením dveří vždy zazní "Ukončete prosím výstup a nástup, dveře se zavírají." A o tom je vlastně dnešní příspěvek. Nejdřív výstup, potom nástup. Nejdřív se vychází, potom se vchází. To je logické, protože veřejné dopravní prostředky nejsou nafukovací, a nemůže se jenom stále nastupovat. A to je něco, s čím mají mnozí Němci velké problémy. Vlastně celá "kultura" veřejné dopravy je taková nekulturní.

V tomto případě (a aktuálních zkušenostech z Cách) jde o autobusy a vlaky. Autobus zastaví na zastávce. Velmi často se najde někdo, kdo chce nastoupit a stoupne si tudíž přímo před dveře, takže ti, kteří chtějí vystoupit, se mu musí vyhýbat a málem nemají jak vystoupit. V některých případech nastupující nečeká a rovnou do autobusu vleze. S tím také souvisí další problém. Němci mají nejspíše panický strach z toho, že by jim autobus mohl ujet, pokud by z něj vystoupili. Pokud máte zrovna smůlu a stojíte až na konci autobusu (většina autobusů tady má jenom dvoje dveře), máte velmi dobrou šanci, že nezvládnete vystoupit. Němci totiž nechápou, že v autobuse plném lidí se špatně pohybuje. Chrání si svoje ukořistěné místo a uhnou maximálně o pár centimetrů, které mají k dispozici. Kdo se neprotlačí, nebo rovnou nestál u dveří, má smůlu.

Podobnou zkušenost jsem udělala i v Mannheimu. Co jsem ale v Mannheimu nepotkala, byli líní řidiči. Asi je to kouzlo, ale zjistila jsem, že řidiči autobusu číslo 4 v Cáchách jsou z 90% lenoši. Číslo 4 má jet až na Kaiserplatz (jedna zastávka od mého domova), mnozí řidiči to také tak na autobusu mají napsáno (že jedou na Kaiserplatz), ale nedojedou tam. Skončí na Bushofu (dvě zastávky před Kaiserplatz). Chápu, určitě si chtějí udělat přestávku, nebo je to nebaví, ale proč to teda sakra nenastaví na tu tabuli, co mají v autobuse, nebo nehlásí průběžně. Zvláštní také je, že v zimě jsem tenhle fenomén vnímala míň (asi proto, že 4 jezdím tak málo) a s příchodem jara jakoby se situace zhoršila. Moje první zkušenost s veřejnou dopravou v Cáchách proběhla tak, že jsem chtěla nastoupit do autobusu č. 4, ten ale na zastávce vůbec nezastavil a prostě jel dál.
Taky se občas stane, nejen č. 4, že náhodný autobus prostě vynechá, vůbec nepřijede, i když na tabuli napsaný je. Samozřejmě je taky možné, že řidiči čísla 4 jsou nejvíce angažovaní v protestech a s každou jízdou dělají takovou malou stávku (před měsícem byla velká stávka a nejezdilo skoro nic, přesně v den sněhové vánice, to bylo super).
Já si naštěstí nemám vlastně na co stěžovat, cesta do školy mi pěšky trvá maximálně půl hodiny. Chudáci ti, co musí ještě jet vlakem.
O telefonování a vyřvávání v autobusech se ani zmiňovat nebude, to není horší než u nás.


A na závěr shrnutí:
Ne všichni, ale mnoho Němců má oproti tomu, co znám já (abych nebyla nařčena z toho, že stereotypizuji Čechy), velmi odlišný přístup k veřejné dopravě a jejímu používání.
Samozřejmě ne všichni čeští uživatelé veřejné dopravy a řidiči jsou ideální, ale v Německu/Cáchách tohle vnímám mnohem intenzivněji.
V Cáchách už jsem málem v autobuse zažila bitku bezdomovců.

T.

PS: Jestli jste měli dojem, že tenhle text neodpovídá mému běžnému stylu, tak máte pravdu. Začnu hezky pomalu a "politicky korektně" a časem se jistě rozjedu (třeba co se doktorů nebo studia týče).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama