Chceš mi poslat pohled? Adresa je dole v článku.

Blázinec II.!

19. června 2016 v 15:28 | Tez

V pondělí ráno jsem vyrazila od Tima domů, tradičně jsem nakoupila v Normě (netradičně mango). Doma jsem se pak věnovala školním věcem. A protože jsem byla celý den doma, přesvědčila jsem se jít na akci, kterou pořádal Kulturní spolek Cáchy-Praha. O půl sedmé byla členská schůze, od sedmi potom přednáška o Prodané nevěstě, kterou momentálně uvádí v divadle.




Byla jsem tam nejmladší aspoň o dvě generace a jsem 101. členka. Přednáška byla celkem zajímavá, i když mě létající domy a prodanka zasazená do 50. let minulého století teda úplně nepřesvědčila. Ale lístky můžeme mít za 6 euro, tak budu trochu investovat do kultury (očividně to potřebuje).

Chvíli jsem se pak bavila s paní Blažkovou - předsedkyní, dokonce mě zvala, abych si s ní a dalšími šla sednout do kavárny, ale odmítla jsem. Taky už jsem přihlášená (i s Timem) na slavnostní udělování ceny Karla IV. Timo se účastní, protože doufá, že tam bude catering s miniburgery, a já si tam třeba budu mít s kým popovídat (přijede prý 15 studentů z ČVUTu, rektor a dokonce zastoupení za ministryni).

Cenu totiž dostává výměnný program mezi RWTH a ČVUTem, proto tolik lidí. (ale to bude až za dva týdny)


V úterý jsem měla nějakou splínovou náladu, tak jsem se akorát věnovala škole, ale nešla jsem na jednu přednášku. Sestavovala jsem texty na Blended Learning, četla dál o feministkách a tak. Večer jsem pak šla k Timovi.


Ve středu jsem měla nejdřív Blended Learning, tam jsme dál ladili strukturu našeho kurzu a přidávaly detaily. Potom jsem chtěla jít do knihovny. Ze dvou důvodů - chtěla jsem si prohlédnout noviny z roku 1916 a chtěla jsem si zařídit kartičku. Na sobotní party jsem totiž zcizila - od bývalého spolubydlícího, který ho tam nechal - sešítek se slevama, které rozdává město nově nastěhovaným občanům a já ho z nějakého důvodu nedostala. Každopádně je tam mimo jiné poukázka na bezplatné vyhotovení kartičky do knihovny. Takže jsem kolem půl jedenácté dorazila do knihovny. Jenomže ve středu otvírá až v 11. Vydala jsem se teda na poštu. Tam jsem koupila známku a vyzvedla si balíček z Berlína. Tak jsem šla do knihovny historického institutu, tam hledala literaturu Cáchách během nacismu a před 12 jsem se sešla s Laurou.

Nejdřív jsem koupila lístky na tu Prodanou nevěstu, potom jsme šly na oběd. Po obědě jsem šla znovu do knihovny. Kartičku jsem si nemohla nechat udělat, ale mohla jsem na mikrofilmech zkoumat ty noviny.


Věděla jsem, že hledám zprávu o narození Fredyho Hirsche. Věděla jsem, že to musí být v politickém deníku. A věděla jsem, že se narodil v únoru 1916. Měla jsem za to, že 16. Hodinu jsem procházela ty noviny, nenašla jsem nic. Akorát hromady reklam a anoncí. Ale rovnou jsem se objednala na zítřek na 13. hodinu (ve čtvrtek totiž otevírají až v jednu, zato ale mají otevřeno až do sedmi). Došla jsem na malý nákup a doma jsem znovu ověřovala informace k té zprávě. Fredy se narodil sice už 11. února, ale zpráva prý byla zveřejněna až 16. 2. Problém je ten, že autorka disertace uvádí, že to byla sobota, i když to byla středa. Ale aspoň vím, že jsem hledala dobře, akorát asi ne dost důkladně. Jenomže ona ta zpráva bude mít tak asi 7 slov, takže to holt bude chtít trpělivost.

Doma jsem taky vybalila balíček a shledala se se svými dvěma hrnky a cedníkem! Potom jsem navíc zjistila, že zaslaný dopis už si tydýt taky vyzvednul, dokonce už včera, akorát ještě nedorazila žádná reakce (pokud vůbec nějaká dorazí).

Zbytek dne jsem pak trávila střídavě činností a flákáním.


Čtvrtek byl celkem hektický. Dopoledne jsem byla doma, na jednu jsem vyrazila do knihovny, zařídila jsem si kartičku a šla znovu zkoumat mikrofilmy. Nová informace o zprávě ze soboty se ukázala být velmi užitečná. Nejprve jsem znovu prohlédla 16., pak jsem došla až na sobotu 19. a pak jsem se vrátila k 11. 2., kde se Fredy narodil. V oficiálních informacích o narozených dětech jsem nic nenašla (třeba to bylo jenom pro VIP nebo pro křesťany), ale v sobotu 12. jsem tu zprávičku našla! Takže po cca hodině a půl hledání jsem to zvládla. Nebýt těch nesprávných informací v diplomce a knize (která je nepochybně okopírovala) by to ale byla práce tak na 5-10 minut. Poučení? Ověřujte si prameny, které autoři uvádí.





A tady teda ona zpráva (když tento týden nemám žádné fotky). Píše se tam:

Místo lístku. Druhý válečný chlapec se narodil. Heinrich Hirsch a paní Olga narozená Heinemann.

Cáchy, 11. únor 1916. Neupforte 13.


A jak píše Dirk (ten co opisuje špatně ozdrojované informace), narození chlapce bylo důležitější než jeho jméno, takže se tu můžeme orientovat pouze díky jménům rodičů.


Po tomto úžasném objevu jsem se vrátila domů, naobědvala se a krátce po čtvrté jsem zase vyrazila. Nejdříve jsem šla do Carpe Diem (domova důchodců), kde bylo setkání dobrovolníků. Probíraly se tam akce a tak a jako občerstvení tam byly housky. Ty se ale všechny nesnědly, tak jsem si na závěr vzala ještě dvě sebou. Šla jsem na přednášku, která byla tentokrát o tom, jak se pojem uprchlík mění s dobou a jaký byl vývoj v Německu od druhé světové války. Bylo to zajímavé téma, ale celé to proběhnul za hodinu, na můj vkus to mohl trochu víc natáhnout.

A poté co skončila přednáška, jsem ještě šla na oslavu narozenin do Absinth baru. Absinth se pil až na závěr, bylo jsem v šoku, že se nepije normálně čistě, ale s vodou a cukrem. Kolem 11. jsme pak s Timem šli domů.


V pátek jsem šla od Tima domů, potom jsem šla na znakovku. Od minulého týdne ji máme v jiné budově, tentokrát učitel nejdřív půl hodiny bojoval s projektorem, takže opakování proběhlo vážně rychle. Opakovaly se koníčky a dny v týdnu, přibyly k tomu potom i měsíce (zapamatovala jsem si všechny kromě března). Potom jsem zamířila do Carpe Diem, táhla jsem sebou i dvě červené lampy, které mu zůstaly v pokoji po předchozí nájemnici. Pořádají totiž letní festival, kde bude taky tombola a "trh", tak třeba ty lampy někomu poslouží.

S babičkou jsem se pak vydala do parku, pro změnu ji tentokrát bolela kolena, tak jsme se za půl hodiny zase vrátily. Ona si lehla a já šla domů. Myslím si, že je to tím příšerným počasím, už několik týdnů každý den prší (to znamená slejvák, který trvá 10-20 minut) a občas je vedro.

Tam jsem dál pracovala, kolem páté dorazil mixér (takže už budu moct zase normálně péct dorty, aniž by mi kvůli míchání musela upadnout ruka). Večer pak přišel Timo, koukali jsme na film - hrozný film.


V sobotu jsem Tima nechala spát do desíti, já mezitím pracovala. On potom doběhnul dolů pro housky, já mezitím vařila vajíčka (která nakonec byla nedovařená). Timo pak koukal na seriál, já jsem četla Plutarcha - jeho biografie bratrů Gracchů. K obědu jsem udělala kuře s rýží, kolem 4. jsme pak šli k Timovi. Ten stále koukal na seriál (zlý Netflix, který zveřejní celou sezónu najednou). Potom jsem k večeři udělala špagety se sýrovou omáčkou, byly moc dobré, akorát jsem jich udělala nějak moc. Ale statečně jsem to dojedla. Kolem 10. jsem si lehla do postele, že si budu číst. No a tak jsem hezky usnula.


V neděli jsem se probudila kolem osmé, chvíli jsem si četla a pak jsem sepisovala v obýváku blog. Potom jsem vyráběla šneky. Před 11 se probudil Timo a snídali jsme. Já jsem se znovu pokoušela uvařit vajíčka a znovu byla moc měkká.

K obědu jsem pak udělala zase špagety (Timo a spolubydla mají moc těstovin, tak je třeba se jich zbavit) a pak jsme postupně ujídali šneky. Timo dělá nějaký video-pohovor, já skenuju knížku a přidávám materiály do našeho blended learning kurzu. Taková klidná neděle.

Hezký zbytek dne,

T.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama