Chceš mi poslat pohled? Adresa je dole v článku.

Narozeniny a opera

26. června 2016 v 23:44 | Tez |  Den za dnem

V pondělí jsem byla doma a věnovala se školním věcem.



Úterý bylo o dost zajímavější. Po 11 jsem se vydala do školy, k obědu jsem měla wrap a potom jsem šla volit. Za odměnu jsem si mohla vybrat blok nebo propisku. Tak mám propisku. :D


Na první přednášku jsem šla, na druhou jsem chtěla jít, ale blbě jsem si zapamatovala číslo místnosti, takže jsem bloudila a přednášku nenašla. Šla jsem teda nakoupit a doma jsem se dala do pečení rumového dortu. Biskit šel dobře, ale náplň jsem pokazila. Takže skoro celý zbytek dne jsem strávila improvizací. Z náplně jsem taky udělala biskit a ve výsledku to byly tři biskity na sobě, mezi nimi marmeláda a překryté čokoládou. Naštěstí jsem koupila barevné svíčky, které tomu vzhledu pomohly. Hotová jsem byla až před půlnocí, ale zvládla jsem to!



Ve středu jsem dopoledne měla Blended Learning, asi po měsíci se učitel věnoval i naší skupině, dal nám plno tipů a rad. V knihovně jsem potom upravovala náš moodle. Šlo to celkem dobře, i když je tam pořád ještě pár věcí, které musíme upravit.

S Laurou jsem šla na oběd do mensy, dala jsem si zase po dlouhé době currywurst, ale potom mi z něj bylo nějak těžko.

A po obědě jsem se vydala do archivu. Doufala jsem, že tam najdu nějaké další informace a materiály k osobám, které máme v moodlu. Archiv jsem našla v pohodě, archivářk mi ukázala pár materiálů ale hlavně mě otrávila, když mi vysvětlovala, že oni už materiály na Fredyho Hirsche mají a tak nemá cenu, abychom si dělali konkurenci.

Chvíli jsem si tam četla, ale neobjevila jsem moc novách věcí. Archiv je poblíž nádraží a poblíž nádraží je taky Tedi. Doufala jsem, že tam koupím "nosič" na dorty. Prostě taková ta podložka, na ní se dá dort a přikryje se to víkem a dá se to pohodlně nosit. Měli je tam! Takže jsem si ho koupila. Od nádraží jsem šla domů pěšky, vedlejšíma uličkama a doma jsem se hned musela osprchovat. Po dennodenním dešti nastalo vedro. Po šesté jsem se vydala k Timovi (málem jsem zapomněla dort). Dort byl jedlý, mimo to dostal od spolubydly ježka z tataráku, tak toho jsme taky snědli.


Potom nastalo vybalování dárku. Kromě peněženky dostal 27 jeřábů, které v sobě schovávaly různé "dobré skutky". Jako že třeba uvařím nebo uklidím a tak podobně. Největší radost měl z toho, že mu přesadím feferonky, ale že prý počítal s tím, že to stejně udělám. Drzoun.

Ve čtvrtek jsem byla doma. Dokončila jsem úpravy Cornelie a odsouvám ji tedy, konečně, jako hotovou. Taky jsem se věnovala feministkám a fachsprache.

V pátek jsem měla znakovku, dělali jsme barvy a tvary. Taky už mám termín zkoušky, bude 5. 9. Po znakovce jsem zamířila do domova důchodců, bylo divné počasí, takže jsme zůstaly uvnitř. Ale povídaly jsme si celou dobu, krátce po druhé jsem se vydala domů.

Kolem půl osmé dorazil Timo, já už byla vyparáděná (šaty). Dokonce jsem si preventivně zalepila kotníky, abych zase neměla puchýře, ale zalepila jsem je blbě a puchýře mám stejně. Šli jsme do turecké restaurace, Timo si dal jehněčí, já jsem měla dorada. Původně jsem chtěla pangase, ale toho neměli. Takže když přede mnou přistál talíř s celou rybou, byla jsem celkem v šoku. Ale zvládla jsem to! Vypreparovala jsem to a rybu snědla! Tak doufám, že jste na mě taky pyšní. :D


Z restaurace jsme se vydali do města, dali jsme si na náměstí u radnice koktejl a pak jsme šli zase domů, obloha začínala vypadat dost výhružně a mě samozřejmě hrozně bolely nohy.

V sobotu jsme byli dopoledne u mě, znovu jsem zkoušela uvařit vajíčka naměkko a zase se mi to nepovedlo. Kolem oběda jsme se přesunuli k Timovi. V pět jsme pak vyrazili na narozeninovou oslavu jedné Timovy spolupracovnice v laboratoři. Byla jsem tam nejmladší, ale ne o moc. Grilovalo se, pilo se, kolem 10. jsem se vydala domů, byla jsem už unavená a bylo to na mě moc cizích lidí najednou. U Tima jsem si pak ještě četla o feministkách.

V tom jsem pokračovala i v neděli ráno. Timo vstával až v 11, ke snídani byl ještě narozeninový dort. K obědu pak zapekl gnocchi se zeleninou. Odpoledne jsme se spíš flákali a večer jsme vyrazili na prodanou nevěstu.

V divadle jsme byli včas, byli jsme slušně oblečení, měli jsme lístky jenom za 6 euro! Začalo to celkem dobře, i když mi to v němčině znělo dost divně. Kroutit jsem se začala, když během jedné instrumentální části nastoupil sbor s květináčema a předváděli úkroky jako ze spartakiády, asi hlavně, aby se měl divák pořád na co dívat. Potom pánovi vedle nás začalo bzučet naslouchátko, taky moc fajn. A postupně jsme se dostali až k pauze. A zde bych teda chtěla zmínit velké cášské multikulti, Kecala hrál asiat a Vaška černoch.


Po přestávce jsem znovu Timovi říkala, že když někdo prochází řadou, tak se má těm lidem, kolem kterých prochází, dívat do obličeje, a ne na ně vystrkovat zadek. Což tady mnozí neví. Asi budu muset napsat nějakou knihu etikety pro Němce.

Scéna byla taková celkem holá, dřevěná prkna vzadu bílý domek. Velmi minimalistické. Ale o to víc se to teda rozjelo ve druhé části. Principál cirkusu přijel na kole s klaksonem a předváděla podivné tanečky (to asi abychom nezapomněli, že to je komedie). Dorazil mě vlastně až konec. Nejdřív se na sbor sesypaly nějaké třpytky/sníh, ale to ještě nebylo ono. Na závěr se Vašek vznesl s balónkem do nebe. A Timo se mě ptal, co se děje…

Ve zdraví jsme ale dorazili domů a za chvíli jdu spát. Zítra je velký den, dorazí moje milovaná sestřička se Satanem :D



T.





PS: Blog samozřejmě zase štve a není schopný nahrát fotky správně. Tak to berte jako cvičení.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Honza Honza | E-mail | Web | 27. června 2016 v 20:29 | Reagovat

Paráda! :) Přeju všechno nejlepší!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama