Chceš mi poslat pohled? Adresa je dole v článku.

Dvacet čtyři

11. září 2016 v 19:51 | Tez |  Den za dnem
V pondělí jsem ráno nakoupila a doma jsem se snažila ještě si trochu opakovat znaky. V jednu jsme se sešly ve škole s Biancou a dál jsme zkoušely znaky. Pak jsme chvíli hledaly místnost, kde zkouška měla proběhnout, ale našly jsme ji. Vzali nás dovnitř, byli tam tři a tlumočnice.

Tlumočnice tlumočila, pak ji poslali za dveře a začala zkouška. Nejdřív jsme si vybraly obálku na rozhovor, měly jsme se normálně bavit. Potom, co jsme si popovídaly, jsme myslely, že je po všem, ale čekaly nás ještě kartičky s obrázky. Nejdřív jsme je navzájem popisovaly a hádaly, potom jsme už je jenom popisovaly. Já popisovala Angelu Merkel, Bianca Kačera Donalda, já barevné tenisky, Bianca lodičky, já svetr, Bianca Titanic, já zebru a Bianca ještě něco.

Pak nás vyhodili, čekaly jsme na chodbě, zatímco se radili. Pak jsme zase šly dovnitř, tlumočnice tlumočila a popisovali nám všechno, co jsme dělaly dobře a blbě. Největší problém by se zebrou, jejíž pruhy jsem ukazovala blbě. Jednak se neukazují ve vzduchu, ale na těle, za druhé se pruhy zebry neukazují svisle, jak na zebře jsou, ale vodorovně. A to z toho důvodu, že se v podstatě do té zebry převtělíte - ruce a nohy jsou přední a zadní a břicho je břicho. Ale zebra chodí po čtyřech a pak jsou její pruhy svislé. Pokud si sedne na židli (jako jsem seděla já) jsou její pruhy vodorovné. Bylo to komplikované tak, že tomu nerozuměla ani tlumočnice, ale nakonec jsme se domluvili (a doufám, že jsem to teď srozumitelně vysvětlila). Řekli nám, že jsme sotva prospěly, ale hlavní je, že jsme to daly. Na začátku dalšího semestru dostaneme potvrzení o účasti. Po zkoušce jsme s Biancou jely do Lindtu. Ona tam ještě nikdy nebyla a já jsem chtěla koupit čokoládu pro Asuku a Timovu mamku. Sehnala jsem jenom čokoládu pro Asuku a taky jsem si koupila čokoládu pro sebe.

Večer jsem pak šla k Timovi, měla jsem sebou knížku, ale daleko jsem se nedostala, usnula jsem skoro okamžitě poté, co jsem zalehla do postele. Klasika. Ale v tomhle případě to asi byly opadávající nervy po zkoušce.

V úterý jsem byla celý den doma, vařila jsem, trochu jsem balila, zabalila jsem dárek pro Asuku, spíš jsem se flákala. Až o půl páté jsem otevřela mail a zjistila, že moje aerobická bedýnka (no prostě jak se na to našlapuje a tak, nevímm jak se to jmenuje) dorazila už před dvěma hodinama, akorát že ji nedoručili mně, ale do obchodu vedle. Vyzvedla jsem si ji, "sestavila" a cvičila jsem.

Ve středu jsme v 11 měly schůzku se skupinou Blended Learning a s učitelem, ještě jsme zpracovávaly nějaké další podněty. Odpoledne jsem pak trochu pracovala, taky jsem četla (stále ještě Doupě hranostajů) a večer jsem šla k Timovi. Povečeřeli jsme, já jsem třídila ponožky a Timo pak šel na Mettwoch.

Ve čtvrtek jsem v 11 šla domů, dočetla jsem knížku, naobědvala jsem se a balila jsem. Zase jsem cvičila na bedýnce a po páté jsem šla na autobus. Přistoupila jsem k Timovi a jeli jsme na vlak. V Kolíně jsme byli brzo a navíc měl vlak 20 minut zpoždění, takže jsme chvíli seděli na schodech před katedrálou. Nakonec jsme kvůli zpoždění jeli přes Mannheim, dorazili jsme o půl jedenácté a babi s dědou nás vyzvedli.

V pátek jsme si pospali a šli jsme k jezeru. Koupali jsme se, opalovali se, já čtu "Ta stará ošklivá melodie" od Seibta, je to moc zajímavé (i když překlad někdo odfláknul). Večer jsme se sešli s Markusem a Ivankou, jeli jsme na pizzu do Wormsu a potom jsme seděli v zahradě. Pobíhaly tam nejenom kočky (které se příležitostně nechaly pohladit), ale i ježci, kteří dojídali zbytky z misky. Byli jsme tam asi do jedné, pak jsme šli domů.

V sobotu jsme k obědu grilovali a odpoledne jsme zase byli u jezera. Večer jsme pak byli na Winzerfestu - sklenička vína za 3,5 euro a láhev za 15. O půl desáté byl ohňostroj (trval skoro 15 minut!) a potom jsme se proplétali centrem. Timo tam potkal pár lidí a po půlnoci jsme jeli zpátky. Měla jsem tam moc dobré sladké bílé víno.

Dneska jsem se vzbudila už po 9, umyla jsem si konečně vlasy a prudila jsem Tima, dokud nevstal. Ke snídani byl koláč od babi a zátiší se svíčkama. Dostala jsem halenku a medvěda (a peníze - od babi v kasičce). Timo mi dal lístky do divadla, půjdeme na Fyziky od Dürrenmatta (které on má rád).


Na oběd jsme byli v řecké restauraci, skoro všichni si dali jehněčí špíz, akorát děda měl steak a já vepřové medailonky ve smetanové omáčce. Bylo to výborné, ale málem jsem to nedojedla. Potom jsme jeli zase k jezeru, asi už naposled, zítra to nejspíš nestihneme. Za chvíli jdeme ještě k Markusovi a zítra večer už zase jedeme zpátky.

Děkuju za všechna přání a telefonáty, dnešek jsem si moc užila.

Mějte se krásně, T.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama