Chceš mi poslat pohled? Adresa je dole v článku.

Erstiwoche

16. října 2016 v 16:17 | Tez |  Den za dnem
V pondělí jsem vyrazila od tima brzy, tentokrát ne domů, ale do města. Přesněji řečeno do jedné posluchárny, kde jsme se jako tutoři prváků měli sejít. Rozdali nám trička a cedulky a na desátou přišli prváci a my jsme si je rozdělovali.



Nakonec to bylo nějaké divné, takže jsme se museli spojit s jinou skupinou - bylo nám 5 tutorů a 11 prváků. Přesunuli jsme se teda do učebny, kde jsme se trochu seznámili a pomalu jsme vysvětlovali. Na oběd jsme pak šli do školního bistra a ve dvě jsme je odvedli na další přednášku. Zatímco prváci byli na přednášce, vydala jsem se s Fabienne do Fachschaft (družstvo, odborářství, sdružení podle slovníku). Museli jsme tam odevzdat papír s kontakty a taky jsme si tam mohli vzít Erstitüte - malý batůžek s dárečky pro prváky (kterých bylo víc než prváků).

Po přednášce jsem ještě se Samem (tutor) dovedla pár prváků k historickému institutu. Potom jsem jenom rychle nakoupila tortellini v Nettu a šla/jela domů. Chyba byla, že jsem si vlezla do vany. Protože pak už jsem nebyla ničeho schopná a v deset jsem vytuhla.


V úterý jsem vyrazila na desátou - nejprve na info přednášku o magisterském dějepise - což bylo velmi neinformativní a po dvaceti minutách (hloupých dotazů) skončilo. Takže jsem čekala na prváky, kteří měli jinou přednášku, a dovedla je na němčinu.

Malá vsuvka ohledně vodění - RWTH nemá pořádné katedry nebo fakultní budovy. Takže jeden seminář z dějepisu je v historickém institutu, přednáška v budově hornictví, jiný seminář úplně mimo centrum. Takže orientace je pak v první chvíli náročná (zvlášť, když nejsou místní).

Po němčině jsem je ještě vedla na dějepis. To bylo samozřejmě velké dobrodružství. Měli jsme se přesunout cca 200m z bodu A do bodu B (shodou okolností právě ten hornický barák). Divné to bylo už předtím, protože v pondělí večer se k nám dostala zpráva, že info přednáška z dějepisu, která měla být u "západního nádraží" je v tom hornickém domě. Když jsme tam dorazili, tak se ukázalo, že tam čeká ještě jeden tutor a asi 4 prváci, ale profesor nikde. Druhý tutor byl naštěstí trochu dovtipnější, takže obvolával, co se dalo. Šli jsme pak hledat, nakonec se ukázalo, že musíme zase přes půlku města, tam, kde to v pondělí začalo. Zmatené prváky jsem teda potom odvedla zpátky do fachschaft, kde jim pomohli s přístupem k internetu. Já potom ještě šla na informační přednášku a magistrovi a obecném základu. Tam jsem se potkala s Laurou. A kolem půl sedmé jsem pak byla doma. Dojedla jsem tortellini, chvíli četla a zase kolem 10. usnula.

Ve středu jsme se mohla trochu prospat, protože Erstirallye začínala až v 11. Teple jsem se oblékla, a když jsem vylezla z domu, došlo mi, že jsem zapomněla na jednu zásadní věc - déšť. V porovnání s loňskem, kdy sněžilo, je drobná přeháňka nic. Jenomže když jsem dojela k Fachschaft, pršelo už celkem slušně. A my jsme dobrou půl hodinu čekali venku. No, prostě mi promoklo tutorské triko a vrchní část zad mi začínala tuhnout. Déšť ale naštěstí byl opravdu jenom té půl hodinu, pak už jenom lehce mrholila. Takže jsem si záhy tričko sundala (a kupodivu jsem ho neztratila). Pobíhali jsme po městě až skoro do 5. Stihli jsme zase oběd v bistru, byli jsme u tělocvičen, kde si technici vyrobili Takeshiho hrad - v podstatě opičí dráhu, po které oběti přebíhaly polonahé a bosé v dešti. Já jsem přitom na koleni luštila hádanky z "teoretické části". Po páté jsme odevzdali papíry, prváci utekli domů a tak jsme si se Samem a Fabienne sedli do kavárny a čekali, než bude vyhodnocení. Nakonec jsme bohužel nevyhráli, byli jsme prý sedmí nebo tak. Plačící




Deštník není můj, počasí bylo krásné, v bazénku se hledal zlatý balónek a kinder vajíčka, posbírané žetony se převedou na peníze a ty daruje univerzita organizace, která umožňuje migrantům studovat v Německu.

Timo se dostavil na vyhodnocení, takže jsme pak šli k němu. Já jsem se nejdřív pořádně osprchovala teplou vodou a pak jsme se najedli. Večer sice byly pro učitele zarezervované tři bary, ale už jsem se nedonutila jít ven (a v tomhle ohledu na tom prváci byli stejně, tak jsem nemusela mít žádné výčitky). Koukali jsme na Suicide squad/Sebevražedný oddíl. Jak Timo podotknul, ještě, že jsme za to nevyhodili peníze v kině.

Ve čtvrtek jsem vstávala v osm a na devátou se sešla s pár prvákama, kteří chtěli jít na info přednášku brzy. Doprovodila jsem je a pak je dovedla zase jinam, kde se sestavovaly rozvrhy. Tam jsme pomáhala asi do 12, pak jsem se vydala s jinou prvačkou do Super C (administrativní budova), protože se nemohla v systému k ničemu přihlásit. Pobíhali jsme po různých úřadech, až nám IT vysvětlilo, že prostě musí počkat, protože ještě probíhají různé autorizace a tak. Naštěstí to pak u ní ještě večer fungovalo. Já potom šla zase k Timovi, po obědě jsem na dobré dvě hodiny vytuhla. Taky jsem měla celý den bolavou hlavu, takže jsem nakonec nešla ani na závěrečné grilování.

V pátek jsem vyrazila před polednem. Musela jsem podepsat smlouvu, aby mi pak vyplatili těch 50 euro, a pak jsem od jedné šla na další informační přednášku k praxis semestru. Ta byla opravdu informativní a smysluplná. A trvala hodinu a půl. Během té přednášky jsem byla chvíli indisponovaná, protože jsem zjistila, že jsem za Cornelii dostala dvojku. Joooooo!!!!! (Dobrou náladu mi akorát zkazilo čekání na rozvrh, které se protáhlo až do soboty.)
Večer jsme si pak dali s Timem pizzu a čekali, než jeho dva kamarádi přijedou. Něco po půlnoci jsme pak vyrazili do nejvzdálenějšího klubu od Timova bydliště. Došli jsme, tancovali jsme, s Timem jsme se poštěkali, protože na hodinu zmizeli a já netušila, kde jsou. Asi kolem páté jsme vyrazili na cestu domů. Ta vedla nejdřív ke mně pro deky, potom jsme šli na autobusové nádraží pro döner. Tam se nás pokusili při placení okrást o 10 euro, ale kluci si toho hned všimli, takže peníze zas vrátili. No a asi kolem šesté (už skoro za světla), jsme dorazili k Timovi.

Já se vzbudila v 11, osprchovala se a šla na nákup. Posnídala jsem sama, kluci vstávali až po poledni. Jeli potom do Holandska, já zůstala u Tima, mrznula jsem a hladověla jsem, protože nebylo nic jiného než polívka. Kolem sedmé se vrátili a šli jsme na večeři. Původní plán byla pizzerie, ale všude bylo plno. Takže jsme skončili ve vietnamské restauraci. Jídlo bylo výborné, akorát obsluha to viditelně nezvládala. Po cestě zpátky jsme se prošli městem, měla jsem fritovanou milky way a doma koukali na film.

V neděli jsem byla vzhůru v 9 a kolem 10. jsem se nasnídala. Zbytek spal skoro do poledne. Vyrazili do bazénu, já zůstala doma, protože jsem nechtěla chodit pro plavky a hlavně jsem chtěla pokračovat s Pánem prstenů. První díl jsem ráno dočetla. Zatím jsem se teda ke čtení nedostala, ale aspoň jsem sepsala blog. Chlapci se asi brzo vrátí, tak pak asi půjdeme někam na jídlo.

A zítra začíná zimní semestr.

Mějte se pěkně,
T.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama