Chceš mi poslat pohled? Adresa je dole v článku.

První týden!

23. října 2016 v 19:37 | Tez |  Den za dnem
V neděli jsme nakonec nešli do kina, ale na sushi. A bylo úžasné. Ochutnala jsem úhoře, ale zatím nevím, co si o něm myslet. A docela mě v té restauraci naštvali, za tři čtvrtě litru vody si účtují 6 euro.

Podělili jsme se o ni nakonec s Timem, ale stejně. Kdo má problém s českými restauracemi, které nechtějí dávat vodu z kohoutku zadarmo, ať nejezdí do Německa. Po jídle jsme se vrátili zpátky k Timovi, koukali na norské drama a kluci pak jeli domů.

V pondělí jsem si ještě pospala, vstávala jsem asi až v 9. Ke snídani jsem si udělala sendviče, protože to bylo to jediné, co v bytě ještě bylo (se šunkou a sýrem, ale bez másla). Kolem 11 jsem vyrazila. Šla jsem do školy pěšky a v cafeterii jsem se naobědvala - byla zeleninová polévka s kouskama lososa a houskou.

První seminář byly bildungswissenschaften, takové ty věci jako didaktika a tak. Máme si pořídit portfolio, a budeme často něco reflektovat.

Potom jsem běžela přes půl města na dějepis. Byla jsem na sebe ohromně pyšná, byla jsem v podstatě jediná, kdo byl schopný odpovědět na otázky týkající se didaktiky ze zimního semestru. Potom jsem zase běžela a měla němčinu. Ta odsýpala celkem rychle. Potom jsem chvíli seděla v knihovně a četla Pána prstenů: Dvě věže, v šest jsem se sešla s Laurou. Daly jsme si pizzu a povyprávěla jsem jí, co všechno se dělo a říkalo na páteční informační přednášce. Pak jsem ještě rychle nakoupila a šla domů.

V úterý jsem měla tři přednášky, dvě na stejném místě, třetí jenom o kus dál. Byly to první přednášky, tak možná proto, ale zatím mě moc nezaujaly. Jedna se týkala vědeckých metod, to snad bude ještě zajímavé, druhá je součástí modulu DSSZ (němčina pro žáky/ně s migrační zkušeností). Zastupující přednášející byl hodně divný, a dost jsme toho s Laurou prodiskutovaly. Poslední přednáška se týkala vzdělání, socializace a profesionalizace. Možná je to na mě prostě moc abstraktní. Uvidíme, jak se to vyvine.

Po přednáškách jsem se vydala k Timovi, chtěla jsem u něj vytisknout hromady papírů. Byla jsem hladová a štvala mě ta tiskárna. Takže jsem vytiskla asi třetinu a vzdala to. A šla jsem domů. Doma jsem si k večeři zase udělala tortellini, bylo to moje první teplé jídlo, tak jsem jich snědla dost. Rovnala jsem pak papíry a při čtení Pána prstenů usnula.

Ve středu mi odpadla přednáška, tak jsem byla doma. Uklízela jsem v pokoji, dělala cvičení v cvičebnici, psala dopisy, chvíli skypovala. Kolem jedné přišel Timo. Chtěli jsme dělat lasagne, ale v Normě se zrovna nedaly koupit. Tak byly špagety. Moc dobré. Timo pak šel zase domů a já jsem četla některé z článků. Potom jsem strávila pár hodin skládáním starých puzzlí Prahy. A na konec se ukázalo, že mi zase jeden kousek chybí!



Ve čtvrtek budík zazvonil v sedm, jak měl, ale vzhledem k tomu, jaká byla venku tma, jsem si ještě chvíli poležela. Pak jsem šla na přednášku. První, která mě opravdu zaujala. Ale možná je to i osobností učitele. Je o vzdělávacím systému, takové prolínání praxe a teorie/zákonů a norem.


Po přednášce jsem si šla do knihovny půjčit knížku a pak jsem hledala nějaké desky na papíry, ale nic jsem nenašla. V Rossmannu měli v nabídce skládací deštníky za 3 eura, tak jsem si jeden koupila. Šla jsem nakoupit do Netta, kde byla i o půl jedenácté šílená fronta na kase. Doma jsem se pak chvíli bavila s Benem a potom jsem uklízela. Všude jsem vyluxovala, v kuchyni a koupelně drhla, co šlo (teda v kuchyni ještě zbývá sporák, protože jsem si nechtěla dávat tu práci před vařením).

Taky jsem předvařila brambory. Kolem čtvrté přišla Bianca, daly jsme se do vaření - zelňačky. Šlo to celkem rychle, pak přišel i Timo a jedli jsme společně. Dokonce i Timovi chutnala, asi to bylo tou smetanou, která to trochu zjemnila. Ale stejně nebyla tak dobrá, jako ta od babičky. Po zelňačce jsem ještě otevřela sklenici se zavařenými třešněmi. Timo ani Bianca nechtěli, takže jsem pak půlku sklenice sežrala sama. Bianca odešla po šesté na zkoušku divadla, Timo se zdržel o chvíli dýl. Pak šel hrát karty a vrátil se kolem 11. Já mezitím četla jeden článek do školy a pokoušela se neusnout. Což se mi nepovedlo, takže Timo měldojem, že musel čekat venku déle, než obvykle.

V pátek ráno jsem vstala před devátou, uvařila jsem vajíčka a Timo po snídani odešel domů se dvěma porcema zelňačky. Zbytek odnesu kolem poledne a přes víkend ji nějak zlikvidujeme. Balila jsem, trochu uklízela, aplikovala jsem lepidlo na puzzle, aby držely pohromadě. Kolem půl dvanácté jsem pak vyrazila. Relativně nalehko a s hrncem. U Tima jsme zelňačku hned ohřáli, druhý den chutnala opravdu líp a po jídle jsem se vydala do Carpe Diem. Chvíli jsem si povídala s Beatou a pak jsem šla za babi. No a ona spala. Tak jsme ji nechaly spát a zase jsem šla. U Tima jsem tiskla hromady a hromady papírů, víceméně materiál na celý semestr. Tiskárna dokonce ani moc nezlobila. Zničila asi jenom 5 papírů (a netroufám si tipovat, kolik jich potiskla úspěšně - hodně). Ani nevím, kolik mi to zabralo času. Všechny jsem pak proděravěla, sešila a srovnala, abych se v nich vyznala. Večer jsem se pak věnovala PVP - to je platforma, přes kterou se přidělují místa na praxis semestr. Moc jsem se s tím nematlala, prostě jsem našla školy, které jsou blízko, které mají seminář v Cáchách, a pak jsem trochu pročítala, co se u nich děje (a jak). Stanovit si můžeme stejně maximálně pět škol. Tak jsem zvědavá, jestli dostanu nějakou z nich, nebo mě přiřadí podle bydliště (respektive "místního bodu", což je alternativa, pokud žádná z preferencí nevyjde).


Večer jsme se pak s Timem dívali na prvního Pána prstenů. Měla jsem už během čtení takové malé záblesky scén, ale nevím, jestli jsem ten film už opravdu viděla, nebo jestli jsem viděla jenom ty jednotlivé scény. Shodou okolností jsme navíc narazili na director's cut - verzi, která měla tři a půl hodiny. Já se nudila jenom místy, Timo trpěl jako zvíře a šílel z mých komentářů, jak to tak v knížce nebylo (ale jistě, v porovnání s ostatními filmy si vedli fakt dobře).

V sobotu jsem Tima zase nechala trochu spát, ke snídani jsme měli vaječinu a k obědu ještě pořádnou porci zelňačky. Já střídavě četla Dvě věže a koukala na blbosti na internetu. Timo to měl podobně. Odpoledne jsem pak musela ještě na nákup - chtěla jsem dělat šneky, a ukázalo se, že plísňový sýr už chytil špatnou plíseň. Tak jsem šla na nákup. A díky tomu jsem si mohla zase pohladit sousedovic kočku. Nejdřív jsem ji jenom slyšel mňoukat a pak asi vylezla zpod auta. Nejdřív mi přišlo, že se dívá dost nedůvěřivě, ale když jsem se sehnula a natáhnula ruku, přiběhla, a nechala se podrbat. Pak jsem rychle udělala šneky, k večeři jsme dojedli poslední porci zelňačky a zajídali ji těma šnekama.


A pak jsme se dívali na Gladiátora. Nechápu, co je na něm tak úžasného, Timo aspoň tolik nešílel, protože jsem neříkala skoro nic. Jeho jediné štěstí je, že antika není moje oblíbené období. Ale i tak tam teda bylo blbostí víc než dost. Potom jsem ještě zkoušela dál číst Dvě věže, ale jak to bývá, dlouho jsem to nevydržela a brzo jsem usnula.

V neděli jsem Tima nechala zase spát asi do 10 a pak šel koupit housky (až potom, co jsem mu pomohla najít jeho peněženku). Já jsem dočítala Dvě věže. Dočetla jsem kolem druhé a pak byl oběd - Timo vařil. Nudle a k tomu masové kuličky. A k tomu omáčka s feferonkou. Ale nebylo to tak hrozné, dokonce jsem ani neplakala. Po jídle jsem dál četla Návrat krále. Zatím jsem na dvaceti procentech a doufám, že to během týdne dočtu. Konečně mám dojem, že se to tak netáhne, jako ty knížky před tím.

Tak se mějte pěkně, příští neděli se zase ozvu.
T.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama